čtvrtek 28. července 2016

Hory všude, kam se podíváš

Zvoní budík, proč proboha v sobotu zvoní budík. Když ho vypnu, dojde mi, co se děje a vyletím
z postele. Musím balit, za dvě hodiny vyjíždíme směr Slovensko - Nízké Tatry - Kvačany. Je to moje specialita, balit těsně před odjezdem. :D Všechno stihnu do minuty a můžeme vyrazit.

Chata, kterou jsme si pronajali byla úžasná, ze zahrádky šly vidět hory, které se tyčily kousek
od nás. Celou neděli pršelo, takže nás počasí donutilo strávit den na chatě. V pondělí liják vystřídaly přeháňky, a tak jsme se vydali do Kvačianské doliny. Po prvních krocích to vypadalo jako nic moc, jenže první vyhlídka změnila můj názor. Naše kroky vedly až k mlýnu, vypadalo to tam jako
v pohádce. Kousek od mlýna byl vodopád. Jak jsem ho viděla, zastavila jsem se a kochala se tou krásou. Bylo to okouzlující místo. Nechtěla jsem od tama odejít, ukecali mě s tím, že uvidím i jiné vodopády. :D
  
                                
  
  
  
              
              
Úterní putování vedlo Prosieckou dolinou, od první chvíle byla nádherná. O malinko náročnější trasa vůbec nevadila. Cíl byl nečekaně vodopád, sice mě neuchvátil tolik jako předešlý, ale taky byl krásný a hlavně větší. Večer jsme zastavili u Liptovské Mary. Naproti nám oblohu zdobila duha
a odkrývala panorama hor - něco neskutečného.
                    
              
              
              
     
               
               
Středa patřila odpočinku. Kolem oběda jsme jeli najít termální pramen v Kalamenech. Uprostřed ničeho je "kaluž" teplé vody. V téhle "kaluži" jsme seděli asi hodinu, bylo to boží. Po teplé koupeli vzhůru na vodopád v Lúčkách. Kdo by hledal vodopád uprostřed vesnice? Já teda ne, kulila jsem oči.
A jak byl obrovský! Když už mě omrzelo koukat na něj, tak nastal čas na procházku parkem kolem lázní. Po cestě jsme objevili i kapličku na břehu přehrady. Večerní posezení, k jídlu steaky, víno, karty - nebylo nám vůbec špatně. :D Grilování se stalo každodenní tradicí.
    
            
             
             
Super zážitek - šlapadlo. Určitě chci jít někdy znovu, kdekoli. Voda v Liptovské Mare je na můj vkus studená, takže koupačka neproběhla, ale procházkou po břehu jsem nepohrdla.
    
Demänovská Dolina byla další zastávka. Obešli jsme areál a vydali se k Vrbickému plesu. Tam bylo krásně, procházka lesem, sem tam lavička, klídek, pohodička. Absolvolali jsme i prohlídku Demänovské jeskyně slobody. Jeskyně je obrovská a prohlídka mi vyhovovala v tom, že průvodkyně nemluvila na každém kroku. Výklady mě totiž moc neberou, i když ta ve slovenštině byla poutavá. :D
     
     
Při cestě domů nás čekaly ještě dvě zastávky a to na ovčí sýr a na další vodopád.
              
Doma jsem hodila sprchu, sbalila pár věcí a razila za holkama na akci. Dovolenou jsem si tak prodloužila. :)
Určitě doporučuji dovolenou v horách. Je to nádherné a zanechá to ve vás plno dojmů. Dozvěděli jsem se, že je plno zajímavých míst, které (nevím proč) nejsou označeny pro turisty, což je podle mě škoda. My se to dozvěděli až při odjezdu od jednoho pána, bohužel. Každopádně i tak to bylo skvělé.

Mějte se krásně a užívejte léta :)
A.


Žádné komentáře:

Okomentovat